Soutěže

Jsem budem dávat soutěže u nás a jaké místo obsadily ! Vždy dáme čísla zde (k těm obrázkům/příběhům) a pak anketu ! Budete hlasovat :) Nakonec sem půjde jaké místo obsadily ! Hlasovat můžete ZDE.

Soutěž Miss

 
Elfika - 8 hlasů -----------Gina Loo - 3 hlasy---------Hokupe - 1 hlas ---------Prototyp - 0 hlasů --------- Vall - 6 hlasů ------------Vee - 1 hlas
 
 
 

Vítězkou se stává Elfika s 8 hlasy

 

 

1. soutěž

 

1. Liny

Toto je stručně něco o Liny.

Mladá snad jen šestnáctiletá modrooká, dlouhé plavé mastné vlasy spadající někam pod ramena. postava ani štíhlá ani tlustá, jen poněkud ramenatější na děvče. Ve tváři tupý výraz a pod bradou na krku a ve výstřihu zaschlá krev. Pozoruje vás pohledem na jednu stranu zaujatým a na druhou tupým a nechápajícím.

Liny se narodila a dlouho žila v jednom ze severských kmenů. Život tam byl odmalička boj. krutá zima málo jídla jejich stravu tvořilo jen maso a sádlo neboť jediná rostlina co v tundře hojně rostla byl lišejník a ten tam žrali maximílně sobu či jiná havěť.
Matka Liny zemřela při porodu a jejího otce zabil při lovu divoký... no nějaké to divoké zvíře. Příběhy praví že něco špatného kříženého s medvědem.(medvědoslon?) Její matka se prý proslavila nepředstavitelnou fyzickou silou. prý zabila draka jediným úderem. Sami víte že občas se příběhy od skutečnosti liší. Její otec musel být skutečně pašák... děsí mě představa mít s takovou ženou vstah natož dítě. Liny po mamince podědila tu sílu... Šaman jí když byla malá předpověděl pár věcí. První z nich byla poněkud nemilá Liny nikdy neporodí. Druhá Liny váleční.... dokáže velké věci půjde do světa a bude bojovat. Šamanovy předpovědi byly jen velmi obecné. (No co zhoubovaný šaman asi vypotí :) ) Liny odmala protože neměla matku byla vychovávána s muži. Chodila na lov učila se bojovat a místo zástěry a dítěte ji zdobil obrovský obouruční meč a prošívanice s kroužkovkou. Liny měla sama jednu pověru. Když sní srdce svého protivníka převezme jeho sílu. Liny tato srdce konzumovala za syrova. Ještě bych opoměl. Co do síly měla navrch. Však rozumu příliš nepobrala. Když byla malá naučili jí slušně pozdravit. Když Liny někoho potká ozve se klasické "Liny zdravit" Nadále velmi často používá slovní spojení "Liny chytra a sylna" v tomto je dobré pokývnout či dát nějak najevo souhlas. Našla se spousta hlupáků co se jí smálo či jinak vyvracelo její tvrzení jenže pak následovalo "Liny praštit!" A dotyčný většinou skončil na zemi poněkud zpracovám tím obrovským mečem co Liny nosí.Jednoho dne se dokonce zapletla do řeči s nějakýma ženskýma na venici. Ta si povídaly o tom že sestřenka z druhého kolena má bratra a ten má psa který hárá a tak dál. Liny si z toho vyvodila následující Sestřenka dala bratrovi koleno když ho přistihla jak píchá jejího psa a tak dál... Zkrátka její dedukce a uvažování jsou mírně jak to říct mírně... primitivní. Snad by se i zdálo že je dobře manipulovatelná. Co se těch srdcí týče má jistá pravidla. Mrtvák mrtvá kostlivec srdce nemít a jiná mrtvák srdce zkazit takže nejíst. Srdce muset být syrový když srdce opéct či uvařit být zkažená a nejíst. Taky nejíst srdce malá tvor jako králík a krysá. Být příliš malá a mít málo síla. Liny Se nikdy nenaučila pořádně jezdit na koni. Možná to bude proto že svého prvního koně poté co byl unaven prostě zabila a snědla.
Tak nějak se Liny toulá světem po svých a kouká na vci taky po svém.

Toto je základních pár věcí o Liny. Pokud jsem něco důležitého opoměl dejte vědět dodám cokoli.

 

 

 

2. Mayhem

 

Zrození hrdiny

 

*Na samém konci Temného lesa se nachází vesnice Velai, kde po mnoha let žijí gnómové ve svých chalupách se statečnými válečníky v čele.*

 

         Jednoho dne se náčelníkovi vesnice narodil syn. Dostal jméno Mayhem. Už od svého dětství býval zvláštní. Nehral si s ostatními, místo toho si raději četl různé rukopisy a dokumenty minulosti.

        Když od narození uplynulo 10 let, měl se rozhodnout jestli bude průzkumníkem po své matce nebo valečníkem po svém otci, či kouzelníkem. Usmyslil si, že jeho vědomosti získané z dosavadního čtení mu budou nejlépe sloužit v oboru magie a kouzel. Jeho rodiče z toho neměli moc velkou radost.

       Začátky byly těžké, ale postupně se Mayhem začal propracovávat do předu a po dvou měsících zvládal první kouzla už i z paměi. Ovšem onoho dne se stala tragédie, vesnici oblehli lesní příšery. Při obléhání zemřela i Mayhemova matka. Nikdo ve vesnici nevěděl co dělat až Mayhem dostal nápad, jak z vesnice utéci. Dostal se přes hlídky, když spala. Mayhem si řekl, že nemá jinou možnost a půjde do světa s cílem osvobodit svoji vesnici Velai!

        Jeho putování nemělo konce, šel dál a dál. Často přespával schoulený pod stromem nebo u dobrých lidí na slámě. Cesty byli nudné a proto se Mayhem začal zabývat také něčím jiným a to přírodou. Mladý Mayhem se začal učit žít s přírodou a poznávat ji až při tom zapomněl co je jeho úkolem. Po pár týdnech už uměl rozdělat oheň, postavit si přístřešek z listí, rozeznávat jedovaté rostliny od rostlin chutných a znal každý strom v říši. Po naprosto vyčerpávajících cestách dorazil do města Ganbit.

       Tam se seznámili s partou místních kluků Jeradem, Grishamem a Rieldem. Stala se z nich dobrá parta. Grisham byl válečník, Jerad taktéž válečník a Rield průzkumník, takže se navzájem doplňovali. Jednou tak požádal náš Mayhem svoje kamarády aby mu pomohli porazit lesní příšery a tím osvobodit vesnici Velai. Kluci souhlasili a před zpáteční cestou si dali speciální trénink.

       Zpáteční cesta trvalé o den déle než cesta do města Ganbit. Mayhem putoval celkem šest měsíců a to mu stačilo, aby se naučil základy způsobu života druidů. Grisham naplánoval postupně celý útok a jak zničit příšery a osvobodit vesnici. Brzy ráno se vydali osvobodit vesnici. Bitva byla nelítostná, ale nakonec se Mayhemovi podařilo vyčarovat silné kouzlo, které ničí příšery na místě.

       A ano vesnice Velai je díky Mayhemovi a jeho kamarádům osvobozena od příšer. Mayhemův otec byl na svého syna pyšný. Další dva roky strávil Mayhem v přírodě čím se stal pravým Druidem a díky jeho zkušenostem s dokumentů a rukopisy, které četl v dětství se lehce naučil míchat lektvar a ruzné nápoje a stal se alchymistou!

       Dnes vesnice ehhh chci říci město Velai je hlavním střediskem říše Draidské v jejimž čele stojí náčelník, druid i alchymista zároveň Mayhem společné s jeho věrným společníky Jeradem, Grishamem a Rieldem.

       Jedno přísloví dokonce říka: Jméno Mayhem je a bude na dlouho let ochránce všeho dobrého a čestného. Někteří lidé říkají, že zlo se chvěje jenom při vyslovení tohoto jména, ale my budeme vědět, že toto byl příběh jednoho z největších osobností říše Draidské a to zakladatel této říše.

                 Zde Mayhemův vlastnoruční podpis:

                                                                                                                             Mayhem

 

 

 

3. krvavýzub

 

KrvavýZub

Bylo jaro,zvěř se probouzela ze zimního spánku a stromy si zase oblékly zelený kabát.

 

 

Rodina rodu Lenasků se vydala na výlet,Eliss Lenasková,Daniel Lenask,Květa Lenasková a Ondřej Lenask,šli stále rovně,až narazily na les.Vyhlédli si slunečné místo na mýtině a usadili se tam.Každý člen rodiny si vzal něco k snědku a jedl,něco se pohnulo v houští,ale Lenaskové neměli čas zabývat se hloupostmi,protože se dívali dolů do údolí na velkou a čistou řeku.Po chvilce se tam zase něco pohnulo,a Daniel se tam šel podívat,rozhrnul keře ale nikdo tam nebyl, „To je divné.“pomyslel si , a šel si zase sednout.Za 5 minut se opět něco pohnulo v křoví,tentokrát tam šel Ondřej,rozhrnul houští a tam stál takový trochu malý temný elfík a držel v ruce jakousi dýku.A Ondřej se začal ptát:

 

 

Ondřej : Jak se jmenuješ?

Temný elfík : To nevím L

Ondřej : A co to držíš v ruce?

Temný elfík : To je kouzelná dýka,kdysi jsem jí dostal od jednoho kapsáře.

Ondřej :A co ta věcička vlastně umí?

Temný elfík : Nevím,nezkoušel jsem to.

Ondřej : Tak pojď,ukážu ti zbytek mé rodiny J

Temný elfík: No,když já,ehm,musím rychle pryč! L

Ondřej : Ale neboj,bude to jen chvilka J

Temný elfík : Tak dobře,ale rychle…

 

Po krátké době mu Ondřej představil zbytek své rodiny,rodina ho pozvala k sobě domů.Temný elfík sice váhal,ale stejně pozvání přijal.Najedl se u nich,a dokonce u nich i přespal.Ráno se vzbudil a po celém domě bylo ticho,jakoby byl prázdný.Elfík sešel ze schodů a u stolu seděla celá rodina a snídala.Elfík si přisedl k nim a začal rychle jíst co mohl.Ondřej mu řekl: „Nikam nespěchej,jídlo ti neuteče.“ A elfík začal jíst trochu pomaleji.Mluvili mezi sebou a pak elfík vytáhl dýku,položil ji na stůl,a pokračoval v jídle.Ondřej si vzal dýku do ruky a zkoumavě si jí prohlížel.Byla krásně bílá,někdy i do červena,žádné trhlinky,nebyla vůbec poškozená.Ondra se zeptal elfíka jestli tedy doopravdy neví jak se jmenuje,elfík odpověděl že ne.A tak Ondra prohlásil,že se bude jmenovat KrvavýZub.Rodina chodila každý den na lov a KrvavýZub používal svojí dýku a kouzla na skolení těch nejnebezpečnějších zvířat.Brzy KrvavýZub vyrostl a stal se z něj slavný lovec a kouzelník.Psalo se o něm v knihách,dokonce po něm pojmenovali i klášter.

 

Ve 185ti letech zemřel,už neunesl svou těžkou výzbroj a selhalo mu srdce,byl to zásah pro celý svět,vyhlásil se mu pohřeb a přišlo přes 35 000 lidí.

Od té doby když někdo měl v ruce dýku, vzpomněl si na lovce a kouzelníka KrvavéhoZuba.